𝕯𝖚𝖒𝖕𝖘𝖙𝖊𝖗 𝖉𝖎𝖛𝖎𝖓𝖌

Zhruba třetina veškeré produkce jídla skončí v popelnici. V Evropě je to 96 až 115 kg vyhozeného jídla na osobu. Pandemie koronaviru toto mrhání ještě podpořila. Proti nesmyslnému plýtvání se snaží bojovat mnoho organizací a projektů, ale zapojují se i jednotlivci. Lidem, kteří doslova „loví“ jídlo z popelnic a provozují tak tzv. dumpster diving, se říká freegani. Dumpster diving vznikl v USA, ale nyní jej provozuje množství lidí po celém světě.

Zvláště v kontejnerech, které patří supermarketům, končí množství ovoce a zeleniny, jež má pouze kosmetickou vadu, trvanlivé potraviny s poškozeným obalem či potraviny s blížícím se datem minimální spotřeby. Oťukaná jablka, nahnědlé banány nebo potraviny s prošlým datem spotřeby nesmí supermarkety ze zákona prodávat, ačkoliv mnohé z nich je možné bez problému konzumovat.

𝖕𝖑𝖆𝖓𝖊𝖙𝖆 – 𝖕𝖑𝖞́𝖙𝖛𝖆́𝖓𝖎́ – 𝖚𝖉𝖗𝖟̌𝖎𝖙𝖊𝖑𝖓𝖔𝖘𝖙 – 𝖗̌𝖊𝖘̌𝖊𝖓𝖎́ ?

Proti tomuto markantnímu plýtvání jsem se rozhodla vytvořit sérii výstupů, které na tuto nesmyslnost upozorňují. Společně s kamarády, zkušenými pátrači, jsme se vydali za jeden brněnský Kaufland, kde jsme během 20 minut vybrali z kontejneru ovoce i zeleninu pro každého na celý měsíc. Z této akce jsem pořídila fotografie v levém sloupci.

V pravém sloupci jsem vymyslela koncept, ve kterém metaforicky vyobrazuji to, jak je jídlo bráno ve společnosti jako komodita, kterou si lidé kupují jako "novou" věc, bez ohledu na její původ a způsob nákladání s ní. Už ale nejde vidět to, co se "za krásou" děje. Jak supermarkety kvůli legislativě a vnitřním nastavením mrhají v podstatě s bezzávadným ovocem či zeleninou.